V malém shrnutí se pokusím popsat, jaký jsem měl rok jako trainee v Přeštickém IACG.
Začalo to všechno náhodou. Ve druháku při career days na škole, jsem vyplňoval kdejakej formulář, za jehož vyplnění jste dostali propagační materiál. Propisky a bloky se hodí vždycky… Navíc u IAC nabízeli zajímavou brigádku ve výrobě. Poslal jsem jim životopis, ale obratem přišla negativní odpověď, že mají momentálně stop stav. Nicméně si mě údajně dají do databáze a když se něco zamane, ozvou se. Po čase přišel mail s nabídkou traineeho do technického oddělení. Netrvalo dlouho a já šel na svůj první pracovní pohovor. Celé léto jsem čekal na rozhodnutí a koncem srpna se dozvěděl, že si vybrali mě. Na jednu stranu jsem měl velikou radost, na druhou obavy. Odpracovat 20 hodin týdně při škole, není zrovna málo, když vynecháte víkend. Překopal jsem si komplet rozvrh a vypustil snad všechny přednášky a nepovinné věci. Tím jsem uvolnil 3 dny, kdy jsem dojížděl do Přeštic. Samozřejmě ve zkouškovém jsem tam tolik nejezdil a prostě měl míň hodin. Šéfové v oddělení byli benevolentní. Rok praxe u velké a atraktivní společnosti je fajn věc pro můj životopis, ale zanedbáním školy jsem si protáhnul studium.
IAC Group je americká společnost s velkým portfoliem výrobků pro automobilový průmysl. V Přešticích se vyrábí střešní panely do aut (Škoda Yeti, Mercedes, Audi, VW, Porsche…
a několik menších zakázek jako boční opěrky pro Ford atd. Původní firma Empetek byla koupená Learem a nakonec IACG a v roce 2005 postavila ke starému závodu na okraji města velkou halu s novým provozem.
Střešní panel se vyrábí tak, že dáte do lisu plát z polyuretanové pěny s naneseným aktivovaným lepidlem, na obě strany dáte látku a skelnou rohož jako výztuhu a to celé slisujete ve velkých formách na lisovně. Dál putuje výrobek do meziskladu a poté do tzv. kašírovací haly, kde se ve velkých kašírovacích lisech na linkách k takto udělané skořepině nanese látka podle typu a popřípadě vystřihá otvor na střešní okno či zadní pásy. Na dalším pracovišti se střecha osponkuje na perforovaných a příchytných místech a putuje na dokončení, kde se natahají potřebné kabely a všelijaké dodělávky. Fotky výrobního postupu ani pracovišť tu logicky ukazovat nebudu
.
Jak jsem napsal, já byl v technickém oddělení (TD), které mělo na starost bezstarostný chod celého závodu. V praxi to znamená, odstraňovat v co nejkratším čase veškeré závady znemožňující chod výroby a pohodlí zaměstnanců. Pod TD spadá pracoviště údržby a elektro, kde se opravovalo všelicos. Od svařování poškozených forem, oprav vysokozdvižných vozíků, po opravu stříkacích robotů, lisů… Vedle TD bylo oddělení plánování výroby, konstrukce (od automobilek dostanou jen geometrie ploch a na ně se dělají samotné střechy v catii), logistika, finanční, ekonomické, personální, IT, laboratoř, 3D měření a mistrovna na lisovně a kašírce. Taková struktura podniku se mi líbí. Navíc se lze seznámit s plno metodama jako fmea, just in time, kanban atd. v praxi a to je super osvěžení jinak fádních údajů z teoretické vejšky.
Mojí náplní bylo pomáhat s přípravou na zavedení systému OHSAS 18001 (bezpečnost práce) a celkově pomáhat s bezpečností, požárničinou a environmentem. Někdy vymýšlet tabulky, psát ve wordu, běhat na hale a něco měřit, tvořit seznamy, datlovat školení a záznamy do systému, pomáhat při cvičném poplachu, zjišťovat nabídky firem, kontrolovat požární vybavenost a bůhví co ještě. Mám-li to shrnout - dělal jsem všechno a nic a byl jsem po ruce šéfům, když potřebovali helpnout. Jednáním mezi odděleníma nebo se zaměstnanci externích firem jsem se myslím naučil hodně soft skills. Inspirativní bylo často viděl interní audity od Audi a Mercedesu přímo na hale, neustálé jednání v zasedačce hned vedle našeho kanclu a konečně vlastní certifikační audit na ISO 9001, OHSAS 18001 a Environment 14001.
Před Vánoci byl v Dobřanech uspořádán pro THP večírek, kde jsem se víc seznámil s lidma z jiných oddělení a od té doby to bylo ve firmě lepší a lepší. Vlivem krize přišla firma o hodně zakázek a navíc se snížil objem vyráběných střech. To mělo za následek propouštění a to jak v řadách lidí z výroby, tak u zaměstnanců z kanceláří. Dokonce i trainee z jiných oddělení končili a já tak zůstal po novém roce jako jediný. Nevím, jestli to bylo tím, že bylo třeba pomoci před plánovanými červnovými audity, nebo že si to šéf z kanclu vydupal. Každopádně štěstí pro mě. Abyste si představili jednání a hospodaření ve firmě v době krize, tak uvedu příklad. Starý závod se kompletně vyklidil a zrekonstruoval. Udělala se komplet nová podlaha včetně nátěrů a pojízdného jeřábu po celé hale. V plánu bylo vyrábět plastové díly do bočních dveří Saabu. Jak víte, Saab šel do kytek, atak několik milionů na opravu přišlo společně s přivezených výrobním zařízením z Francie vniveč. V době, kdy nebylo zatím jasné, jestli se projekt rozjede či nikoliv, přijelo evropské vedení firmy. Přeštice měli za sebou už několik vln propouštění v důsledku snižování nákladů při poklesu poptávek po střechách. Všude se muselo šetřit, ale vedení rozhodlo, že podlaha která nebyla nabarvená podle IAC standartů (nikdo nevěděl), se musela přebarvit, což stálo pár statisíců. V tomhle případě má nevýhodu centrální vedení společnosti o několika závodech, kdy je pohlavárům jedno, že se propustí hromada lidí, aby se trochu ušetřilo, ale zároveň se vyhodí zbytečně peníze za něco, co bude stejně po půl roce zničený od gum vozejků…
Z dojíždění jsem měl ze začátku obavy, ale nakonec jsem si zvyknul. Ať už ranní a hlavně odpolední jízdy z práce, kdy jsem si to hasil směr Plzeň a rádio v autě hrálo do plnejch, jezdění busem nebo vlakem s mp3 a sledováním notoricky známé krajiny měnící se pod vlivem počasí a ročního období nebo společná jízda s někým z worku nebo naopak dělání řidiče - všechno bylo fajn. V létě při cestě od závodu na náměstí bylo hezký pozorovat odpolední kolorit maloměsta.
A úplně závěrem musím vyzdvihnout mé kolegy z TD, kteří byli všichni velcí sportovci a vždy se ke mě chovali hezky. S Pavlem, o něco pár let starším kolegou, jsem prodrbal spousty hodin o motorkách, ženskejch a posilování a to bylo gut zpestření.
V následujících letech je nasmlouváno BMW, automobilky se již vzchopily z krize a poptávka stoupá. Věřím tedy, že se IAC povede v budoucnu dobře, minimálně Přešticím, které byly jako jedny z mála závodů společnosti v zisku i teď.
Loading ...
Nahrávám ...
